Do Kapky se bohužel nevejde vše. Pro více zvídavé jsou určeny následující řádky, které navazují na poslední odstavec tiskové podoby.
Město Rosice jako investor a stavebník zamýšlí realizovat stavbu nazvanou Technická infrastruktura k bytovému komplexu Brusy v Rosicích. Tento záměr zahrnuje výstavbu komunikace v délce asi 300 m a dále všech potřebných inženýrských sítí ke stavbě soukromého developera, obytného komplexu se 130 byty v šesti bytových domech. Samozřejmě také s vozovkami, chodníky a součástí stavby je též 200 parkovacích míst.
Na stavbu Technická infrastruktura k bytovému komplexu Brusy v Rosicích byla 27.1.2010 uzavřena veřejnoprávní smlouva o umístění stavby, která nahradila územní rozhodnutí. Tato smlouva byla, podle našeho názoru, uzavřena v rozporu se zákonem, když naše občanské sdružení bylo opomenuto jako třetí osoba a současně je v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu, například s § 20 (5) c) vyhlášky 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Z těchto důvodů jsme podali nejprve podnět Krajskému úřadu JMK k přezkumu zákonnosti smlouvy a z důvodu trvajícího nesdělení informací podle § 42 správního řádu jsme dne 7.9.2010 podali žalobu ke Krajskému soudu v Brně.
Na základě smluvními stranami tvrzené účinnosti smlouvy bylo dne 25.6.2010 MěÚ Rosice vyhotoveno vodoprávní povolení stavby stavebních objektů SO11 Vodovod a SO12 Kanalizace, která odvádí vodu z komunikací do vodního toku. Proti tomuto rozhodnutí jsme podali odvolání, mimo jiné také z důvodu neexistence objektů na kanalizaci, které již od účinnosti novely 269/2009 Sb. vyžaduje § 20 (5) c) vyhlášky 501/2006 Sb., zasakovací nebo retenční nádrž, která zachytí přívalový déšť a poté vodu řízeně vypouští do vodního toku. Bojujeme tak proti zvýšení nebezpečí záplav v naší obci Tetčice, kde je samotným Krajským úřadem JMK vyhlášeno území ohrožené záplavami.
Naši námitku odvolací orgán, Krajský úřad JMK, odbor životního prostředí, zamítl ve svém rozhodnutí sp.zn. S-JMK 115733/2010 OŽP-Ja vyhotoveném dne 2.9.2010 s touto argumentací (strana č. 29) :
" K námitce, uvedené v části D) odvolání, týkající se nevyhovění požadavku odvolatele na zadržování zasakování srážkových vod, uložení pořízení zařízení pro zachycení závadných látek, nedoložení průkazu nemožnosti zasakování a další argumentace k možnosti znečištění srážkových vod odvolací orgán odkazuje na vše, co bylo doposud uvedeno a dodává :
Odvolatelem tvrzené odmítnutí shora uvedených požadavků s odkazem na ustanovení § 20 odst. 5 vyhláška č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není přesné a neodpovídá ani textu ani smyslu tohoto ustanovení. Je třeba konstatovat, že zasakování srážkových vod předpokládané ustanovením
§ 20 odst. 5, písm. c) vyhlášky 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžaduje mimo jiné i posouzení, zda tento způsob likvidace nebude mít negativní dopad na další vazby v okolí zasakované plochy, resp. zařízení, jehož prostřednictvím k takovému nakládání s vodami by mělo docházet. Je taktéž třeba konstatovat, že pro toto zasakování prostřednictvím zvláštního technického zařízení, kterým mohou být různé průlehy, zasakovací pásy, studny nebo jiné typy těchto zařízení, je třeba povolení k nakládání s vodami - k jinému nakládání s povrchovými vodami. Současně je pak třeba uvést, že zasakování srážkových vod není nejen vhodné, ale ani možné ve všech případech, kde je výstavba s povinností likvidace srážkových vod spojena.
Je tomu tak zejména v těch případech, kde hrozí v okolí zasakovacích ploch zmenšení únosnosti základové spáry stávajících stavebních objektů, vyplavení sklepů budov, v blízkosti vodních zdrojů podzemních vod, nebo obecně u půdních profilů, kde různé negativní dopady mohou být přeneseny i na větší vzdálenost. Za nevhodné lokality k zasakování veškerých srážkových vod pak se zhora uvedených důvodů lze považovat lokality intravilánu, kde by k zásaku mělo docházet uprostřed zástavby, vyjma travnatých ploch, které zajistí zasakování srážek spadlých na tyto travnaté plochy.
Lze konstatovat, že v daném případě bylo vyhověno požadavkům § 20 odst. 5, písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb., vzhledem k tomu, že část srážkových vod ze střech domů je zasakována v travnatých pásech a dešťová voda z komunikace je odváděn oddílnou - srážkovou kanalizací do vodního toku. Námitka se zamítá."
Poslední odstavec citace se zabývá technickým řešením bytového komplexu, to znamená jiné stavby, ale přesto je také v něm skryt rozpor. Podle poslední věty tučného odstavce by srážková voda ze střech domů neměla být zasakována v travnatých pásech, to znamená - uprostřed zástavby ...
Stavba SO12 Kanalizace je umístěna zcela mimo zastavitelné plochy územního plánu Rosic, kanalizace ústí přímo do občasného vodního toku (tzv. hlavního odvodňovacího zařízení) na pozemku 5315 v blízkosti hranice pozemků 1803/2 a 1804, asi 20 m od paty tělesa komunikace. Zejména ale asi 1,5 km od hranice ochranného pásma vodního zdroje Tetčice.
Srovnáme-li výše tučně uvedenou obecnou argumentaci Krajského úřadu JMK, odboru životního prostředí s argumentací totožného orgánu státní správy ve věci žalovaného rozhodnutí S-JMK 127184/2008/OŽP-Pl ze dne 18.12.2009 o zamítnutí našeho odvolání proti vodoprávnímu souhlasu (rozhodnutí MěÚ Rosice OŽP MR-S 7023/08-OZP JEL ze dne 13. 8. 2008, Soubor 10 RD, Rosice) k výstavbě SO 05 Dešťová kanalizace obsahující zasakovací objekt v lokalitě Na Štěpnici, pak můžeme směle tvrdit a - následujícím srovnáním zejména také doložit - hrubé porušení § 2 (4) správního řádu ze strany žalovaného: stejné věci krajský úřad posuzuje značně rozdílně. Důvody našeho tvrzení vychází ze samotných podkladů námi žalovaného rozhodnutí, řadíme je podle pořadí argumentů ve výše uvedeném tučně natištěném odstavci :
1) ..... kde hrozí v okolí zasakovacích ploch zmenšení únosnosti základové spáry .....
Zasakovací objekty Na Štěpnici v Rosicích jsou umístěny do ... (opisujeme z HG vyjádření květen 2007, Zasakování dešťových vod, strana č.6 ; totožný text je uveden v HG vyjádření leden 2008, Zasakování dešťových vod z komunikace, s odkazem na předchozí zprávu, strana č.2) :
"... svrchní horizont je na lokalitě v převážné většině budovaný ekvivalenty sprašových sedimentů, které jsou citlivé na změnu vlhkosti. Při jejich nasycení vodou dochází k rychlé ztrátě strukturní pevnosti, poklesu únosnosti a následnému prosednutí, pokud jsou zatíženy základovými konstrukcemi. Z uvedeného plyne, že zasakovací objekty musí být v dostatečné vzdálenosti od základových konstrukcí .... minimální vzdálenost by měla být 5 - 10 m ..."
Zasakovací objekty Na Štěpnici v Rosicích jsou umístěny těsně pod celým parkovištěm velikosti 65x5 m. K tomu opisujeme z HG vyjádření leden 2008, Zasakování dešťových vod z komunikace, strana č.3 :
"... V případě situování zasakovacích krechtů pod konstrukci parkoviště nelze i přes vybudování hutněného podloží - štěrkového lože, vyloučit sekundární konsolidaci ..... a z tohoto důvodu doporučujeme vybudování povrchu parkoviště ze snadno obnovitelného povrchu."
Jinými slovy, základové konstrukce stavby parkoviště a tím i celé parkoviště se bude vlivem zasakování hroutit a snadno obnovitelný povrch má umožnit jednoduše proveditelné opravy. Totéž lze tvrdit o stavbě vozovky komunikace umístěné v těsné návaznosti na stavbu parkoviště.
Nejzávažnější však je, že zasakovací objekty Na Štěpnici v Rosicích jsou umístěny pouze 1,8 m (!!) od trasy stavebního objektu SO 03 Splašková kanalizace, která tak leží v pásmu ohroženém prosedáním podloží. Máme tak najisto, že během provozu stavby dojde vlivem zasakování k nestabilitě podloží kanalizačního lože, která se projeví netěsnostmi spojů kanalizačních trub a následným únikem splaškových, to znamená odpadních vod podle § 38 vodního zákona, do spodních vod v ochranném pásmu vodního zdroje Tetčice.
2) ..... vyplavení sklepů budov .....
K vyplavení sklepů stávajících budov, asi pěti rodinných domů Na Štěpnici, zřejmě nedojde.
3) ..... v blízkosti vodních zdrojů podzemních vod .....
Zasakovací objekty Na Štěpnici v Rosicích jsou umístěny dovnitř ochranného pásma vodního zdroje Tetčice. S tím velmi úzce souvisí následující bod.
4) ..... obecně u půdních profilů, kde různé negativní dopady mohou být přeneseny i na větší vzdálenost .....
Již v žalobě uvádíme skutečnost, že sondy geologického průzkumu nedosáhly úrovně vrstvy jílu, která by oddělila horní kvartérní vrstvy se svrchním vodním horizontem, do kterého vtékají zasakované vody z vozovek a spodní terciérní stěskopísky se spodním horizontem vod, ze kterého je v Tetčicích čerpána pitná voda. Případně znečištěná voda z komunikací se tak zasakováním může dostat do podzemních vod a spolu s nimi vlivem podzemního proudění v údolní nivě Bobravy až do vodního zdroje v Tetčicích. Tato hrozba zatím nebyla vyvrácena žádným odborným posudkem vypracovaným na základě provedení dostatečného hydrogeologického průzkumu.
5) ..... Za nevhodné lokality k zasakování veškerých srážkových vod pak se zhora uvedených důvodů lze považovat lokality intravilánu, kde by k zásaku mělo docházet uprostřed zástavby .....
Zasakovací objekty Na Štěpnici v Rosicích jsou umístěny dnes sice na okraji intravilánu, ale z územního plánu je zřejmé, že vlivem pokračující výstavby Na Štěpnici zasakovací objekty budou obestavěny další bytovou zástavbou a budou tak ležet uprostřed zástavby. Důkazem záměru pokračovat s výstavbou je zejména dimenzování SO 04 Čerpací stanice odpadních vod pro 302 budoucích obyvatel v území Na Štěpnici. Přitom čerpací stanice i zasakovací objekty jsou součástí stavby Soubor 10 RD, Rosice, lokalita Štěpnice, to znamená jen asi 40 obyvatel.
S obecnou argumentací Krajského úřadu JMK, odboru životního prostředí, uvedenou v textu rozhodnutí sp.zn. S-JMK 115733/2010 OŽP-Ja, vyhotoveném dne 2.9.2010, citovanou v tučně vytištěném odstavci výše, plně souhlasíme. Krajskému soudu v Brně jsme navrhli tuto argumentaci jako jeden z podkladů.
Z výše uvedeného je více než zřejmé, že argumentace žalovaného v námi žalovaném odvolacím rozhodnutí je zcela účelově zaměřena k možnosti opakovaně zamítnout naše odvolání přesto, že existují závažné důvody ke zrušení rozhodnutí v první instanci ohledně souhlasu se zasakováním - Rosice lokalita Na Štěpnici.
Tyto závažné důvody žalovaný správně specifikuje v jiném odvolacím řízení, a to u stavby kanalizace Rosice lokalita Brusy, jejíž umístění vyhovuje všem výše uvedeným tučně vytištěným argumentům žalovaného, ale náš požadavek na použití zasakovacích a retenčních objektů zamítá. Přitom zcela zásadně opomíjí novelu 269/2009 Sb. vyhlášky 501/2006 Sb. platnou a účinnou od srpna 2009, a to zejména její § 20 (5) c) ohledně dodržení zásad hospodaření s dešťovými vodami.
Žalovaný, Krajský úřad Jihomoravského kraje, se ve správních řízeních snaží naše požadavky, které vždy sledují veřejný zájem .....
..... u zasakování vod z vozovek stavby Rosice Na Štěpnici ochranu podzemních vod zdroje Tetčice,
..... u vypouštění vod z vozovek stavby Rosice Brusy nezvyšovat nebezpečí záplav v naší obci Tetčice,
vždy odmítnout, někdy dokonce zcela nezákonně s podivným odůvodněním, že naše požadavky :
"... s odkazem na ustanovení § 20 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není přesné a neodpovídá ani textu ani smyslu tohoto ustanovení. "
Myslíme, že pro posouzení zákonnosti je také velmi závažný další z argumentů, které uvedl Krajský úřad JMK v rámci zamítnutí naší odvolací námitky proti povolení stavby kanalizace Rosice Brusy :
" Je taktéž třeba konstatovat, že pro toto zasakování prostřednictvím zvláštního technického zařízení, kterým mohou být různé průlehy, zasakovací pásy, studny nebo jiné typy těchto zařízení, je třeba povolení k nakládání s vodami - k jinému nakládání s povrchovými vodami. "
Pro zasakování dešťových vod z vozovek komunikace Rosice Na Štěpnici prostřednictvím zasakovacích bloků, tedy zvláštního technického zařízení, nebylo toto povolení podle zákona 254/2001 Sb. § 8 odstavec (1) písmeno a) bod č. 5, nikdy vydáno.
O způsobu rozhodování státní správy, jmenovitě Městského úřadu Rosice a Krajského úřadu Jihomoravského kraje, si jistě každý čtenář udělá vlastní úsudek. Ať již bude jakýkoli, nelze popřít, že státní správa a její úředníci jdou cestou nejmenšího odporu. Je na lidech, aby svůj odpor dali více najevo. Čistá voda ve studni a domy bez bahna z povodně za to určitě stojí.