VODA Z TETČIC

Někdy mám dojem, že se věci kolem vody točí podivným způsobem. Tímto článečkem vás, čtenáři, chci přesvědčit, abyste si to mysleli taky. Nejprve si připomeňme dvě zcela zásadní fakta :

Nová výstavba v Tetčicích a zejména rozvíjející se masivní bytová výstavba v Rosicích způsobuje stále větší a větší potřebu pitné vody.

Tento vývoj se loni odrazil v zájmu Svazku vodovodů a kanalizací Ivančice o zvýšení čerpaného množství vody
z jímacího území Tetčice z 15 l/s na 20 l/s. Vodárny původně chtěly dokonce 28 l/s !

Přemýšlejme, co z toho bude. Dotčení z Tyršovy si jistě vzpomenou na vzrušená jednání začátkem minulého roku. Tehdy se jednalo o ochranu staveb před poruchami. Je to ale jediný problém masivní výstavby v okolí a zvyšování čerpaného množství vod z Tetčic ?

Ony ty problémy jsou v podstatě dva ...... Málo pitné vody ...... Moc dešťové vody.

Nejprve ....... Málo pitné vody.
Hydrogeologie, fyzika a hlavně selský rozum nám řekne, že pokud má být zachována rovnováha v podzemí, pak lze tvrdit : přítok se musí rovnat odtoku.

Čím více vody z prameniště vyčerpáme, o to více jí tam musí z okolních svahů přitéct,
anebo
čím více vody z prameniště vyčerpáme, o to méně musí údolím pod Omice odtéct.

Která z možností platí pro Tetčice ? Asi obě. A střídají se podle toho, zda prší nebo ne. Podíváme-li se na výsledky hydrogeologického průzkumu provedeného při čerpacích zkouškách pro povolení zvýšení odběru podzemní vody, vidíme, že se tímto průzkum nijak nezabývá. Nedivme se, jeho zadání bylo namířeno zcela jinam.
V každém případě ale můžeme tvrdit, že rychlost podzemního proudu vody, přitékajícího z okolních svahů ve spodních -terciérních- štěrcích, bude větší. Toto zcela jistě platí minimálně pro území zasažené depresním kuželem vodního zdroje, to jest v území, ve kterém se sníží hladina spodní vody vlivem jejího čerpání.
Dříve (a doufejme i dnes) se vždy při rozhodování počítalo se samočistící funkcí přírody. Úvaha byla, že s případným znečištěním si příroda musí poradit sama : voda se musí zbavit znečištění v době, než podzemím přiteče k vodnímu zdroji.
Pokud tedy vodu čerpáme a zvyšujeme tím rychlost jejího proudu, rozšiřujeme tím také území, kde by nemělo dojít k výraznějšímu znečištění. Ke zpřesnění této informace se dostaneme v dalším textu.
Předchozí dva odstavce tak v podstatě říkají, že pokud voda teče rychleji a zkracuje čas než doteče k vrtům, mělo by být případné znečištění dál od zdroje vody. Dál, aby se samočistící efekt dostavil.

A vraťme se k faktům :

Součastně s vodoprávním řízením o zvýšení čerpaného množství vod bylo vedeno řízení o zmenšení ochranného pásma vodního zdroje.

O důvodech snahy zmenšit území ochrany můžeme odpovědně přemýšlet nebo i neodpovědně spekulovat.

První úvaha "proč ?" nás vede k vodnímu zákonu 254/2001Sb., §30. Ten přiznává vlastníkům pozemků v ochranném pásmu jistou náhradu za omezení užívání - v penězích. Ryze ekonomické důvody tedy vedou ke snaze ochranná pásma zdrojů vod zmenšovat. Možná někdo z vás ví, jak jsou dnes uspořádána ochranná pásma :
- Kolem jímacího vrtu je miniaturní oplocenka: ochranné pásmo 1.stupně.
- Území louky s vrty, část zahrad na Rybnících, nádraží a pila: pásmo 2.stupně-vnitřní.
- Málokdo však ví, že pásmo 2.stupně-vnější zasahuje podstatnou část Bučína, těsně míjí zástavbu v Neslovicích, jde silnicí přes Kratochvilku, míjí Babice a zasahuje hluboko do Rosic: Trojice, hřbitov a celé sídliště u Husovy jsou ještě v ochranném pásmu. Jeho hranice pokračuje kus po Brněnské a přes pole kolem vodojemu Nad šibenicemi se vrací do Tetčic.
Nové pásmo 2.stupně bude -v souladu s novým vodním zákonem- jen jedno. Loni to měla být pouze louka s vodními zdroji, nádraží a pila, sokolovna a přilehlá jednostranná (východní) zástavba Tyršovy. Od konce její asfaltky podél odvodňovací strouhy přes železnici do části zahrad na Rybnících až k novému korytu Bobravy. A dost. Odhadem tak 5 % původní velikosti. Možná ani to ne.

První spekulací "proč ?" zase může být, že ochranné pásmo hází klacky pod nohy záměrům stavět. Možná zdražuje výstavbu. A tím se dostaneme k druhému problému ....

...... Moc dešťové vody.
V našem katastru, v lokalitě Štěpnice, je plánována výstavba asi třiceti rodinných domů. Naproti přes panelku, již v katastru Rosic, bude stát deset rodinných domů. Oba investoři počítají se zasakováním dešťových vod z komunikací -to znamená z chodníků, parkovišť a vozovek- do podzemí. Déšť nejprve spláchne všechny nečistoty, a poté vteče do podzemní nádrže z takzvaných voštinových bloků objemu asi 30-40 m3. Tím bude zachycen první příval a z bloků se bude voda vsakovat. Hydrogeologické posudky obou investorů zpracovala stejná firma a oba tak konstatují přítomnost téměř nepropustného jílového podloží a navrhují jílovou vrstvu, tuto přirozenou geologickou kvartérní překážku, provrtat v každé kolonii domů třemi až čtyřmi vrty a vodu z voštinových nádrží vpustit přímo do vodonosných štěrků. A to 950 m od prameniště. No, projektant jistě navrhne před bloky i lapol, zařízení pro zachycování nečistot (oleje, nafty ...), ale jednoúčelovost tohoto zařízení jej předem diskvalifikuje z vážné úvahy o řešení problému znečištění spodních vod.
Další kolonie 47 rodinných domů a bytového domu je plánována v koutě ulic Husovy a Tetčické pod již stavěnými novými bytovými domy v Rosicích.
Ve všech těchto třech lokalitách je navíc plánováno zasakování dešťových vod ze střech a zpevněných ploch u rodinných domů. A potom je zde též plán stavět směrem k Tetčicím další bytový komplex - Eliška. Jak zde projektant řeší odvedení dešťových vod, zatím nevím.
Záměry investorů a správní rozhodnutí státní správy se vcelku pozoruhodně kryjí. Zájemci si mohou přečíst některá územní rozhodnutí. Ekonomika tak ovlivňuje již úplně všechno. Zasakování deště krajina nutně potřebuje, ale způsob jejího uplatnění v blízkosti zdroje vody je složitou otázkou. My, co zde bydlíme a vodu pijeme, bychom tak měli vstoupit do hry s mnoha těmito otázkami.
A není bez zajímavosti, že Obec Tetčice bývá opomenuta jako účastník správního řízení, ačkoli výstavba zasahuje do katastru Tetčic.

Kdysi dávno, v letech 1990 až 1992, když probíhala divoká diskuse, lépe řečeno hádka o výstavbě spalovny průmyslových odpadů v areálu elektrárny v Oslavanech, nás, tetčické, investor spalovny chlácholil geologickými posudky : " Při havárii náklaďáku u vás na hrázi se nic nedostane do vody. Než by se odpad vsákl a překonal jílové těsnění vodonosných vrstev, bude dost času na odtěžení zasažené zeminy a její likvidaci. Sestavíme pro tuto variantu i havarijní plán ... "
Od té doby je toto stanovisko omíláno pořád dokola. Omíláno dokonce i oprávněnými hydrogeology, ačkoli pro to -třeba v území Štěpnice- nemají dostatek podkladů. Ale v prameništi a nejbližším okolí je to prokázáno : horní -kvartérní- vodonosné štěrky a spodní -terciérní- vodonosné štěrky odděluje jílová těsnící vrstva. A funguje zcela vyjímečně : co se vsáklo za desetiletí do země na nádraží a zejména na pile, víme své. Je to přirozená geologická ochrana a chrání zcela zadarmo. Má zhruba miskovitý tvar a tím způsobuje částečný přetlak spodní, terciérní, vody pod sebou. Horní, kvartérní, voda odtéká se všemi nečistotami pryč z Tetčic pod Omice. Vrátíme-li své úvahy zpět k velikosti pásma je zřejmé, že jeho zmenšení nemá žádný logický podklad. Znečištění se nejprve musí dostat pod jíl, pod tu těsnící misku, která má okraj někde na okolních svazích Tetčic. A tam také musí být ochranné pásmo druhého stupně. A protože okraj jílové misky stále není geologicky zdokumentován, bylo kdysi stanoveno poměrně velké ochranné pásmo. Stanovit pásmo podle loňského návrhu je jen (chce se mi říct buzerace lidí z Tyršovy, ale raději řeknu) nekorektní snaha o úsporu peněz.

Ale zpět k zasakování. Co se stane při možné havárii na nové vozovce plánovaných staveb ? Můžeme tvrdit, že budou bourat jen osobáky s kapkou oleje a benzínu ? Co až si někdo -třeba- pořídí olejové topení a bude tam měsíčně jezdit cisterna, co až ...... nemůžeme předvídat. Běžné splachy všeho, nafta, vodní roztoky, třeba i prudce jedovaté, to vše vteče do nádrže a odtud vrty přímo do spodní vody. Je to záležitost minut. Pokud budeme mít štěstí a nádrž bude plná deště, pak záležitost hodin. Co je ale horší, můžeme si být jisti, že i bez zasakovacích vrtů se vše z bloků nakonec do pitné vody dostane. Dlouhodobost působení navrženého zasakování je zcela jasná. A navíc, louži oleje na asfaltu vidí každý. Kdo vidí, co vteče -za noci- do bloků pod zem ?
Mohli bychom se ptát i dál. Jak nám na všechny otázky státní správa, která má chránit naše životní prostředí i naše zdraví, asi odpoví ? Odpoví, když ví, že nařízení vlády uznává důležitost vodního zdroje Tetčice a zařadilo katastry obcí Tetčice, Kratochvilka, Rosice mezi takzvané "zranitelné oblasti" ? Co nám odpoví o povolení zasakování ? Odpoví, když z tohoto článečku a zejména z přijatých dopisů od Obce Tetčice již ví, co by se mohlo stát a co se při dlouhodobém znečišťování podzemních vod také stane :
My v Tetčicích budeme pít vodu ne z Tetčic, jak tomu bylo po celou dobu osídlení obce, ale z Víru. Vodárenská chobotnice, Vírský oblastní vodovod, se rozroste o nové chapadlo. Možné problémy závislosti velkého regionu na pouze jednom, navíc povrchovém zdroji vody lze osvětlit otázkou : Státní správo, co budeš dělat při jeho náhodném nebo i třeba zcela úmyslném dlouhodobém znečištění ??

Na konci ledna byl krajským úřadem zveřejněn Strategický plán rozvoje Rosic 2007 - 2015. Připomínku obce kraj poctivě uvedl ve svém zjištění, ale stanovil, že záměr nebude posuzován z hlediska vlivu na životní prostředí.
První odpověď státní správy tedy zní: Nebudeme se tím zabývat.

Někteří si asi myslí, že toho bylo již dost, že jsem už spotřeboval všechnu černou barvu. Ono by to ale mohlo být ještě černější.
Spekulujme tedy dál. Budeme-li k ochraně kvality vod přistupovat nedůsledně, zcela jistě bude voda v blízkém budoucnu pro pití nepoužitelná. Prameniště bude opuštěno. A nastane třetí problém ....

....... Moc podzemní vody.
Ano, může jí být přebytek, tak jak tomu bylo v Tetčicích vždy. Při pohledu zpět se už ani pamětníci neupamatují na výstavbu drenáží a souvisejících odvodňovacích rýh. Drenáže byly na přelomu 19. a 20. století položeny po obou stranách Bobravy, a protože byly obnovovány a časem (asi 1920) i doplňovány, tak i dobře fungovaly. Jejich podrobný výkres mi před časem předal pan Ing. Podrazil, který problému 'voda' věnoval spoustu svého času.
Drenáže pod poli mezi železnicí a Rosickou jsou zatím funkční. Horší je to ale na straně Tyršovy. Zde jsou drenáže výstavbou téměř zničeny : jak by také nebyly, když vlastně nemají vlastníka a právně ani neexistují.
Celkem se ztotožňuji s názorem pana Podrazila : Po téměř dvacetiletém čerpání se v podzemí stav stabilizoval a odčerpávání vody v podstatě supluje funkci průběžně ničených drenáží. Ty jsou totiž časem zanášeny zeminou nebo jsou přerušeny základy nových staveb. Pokud čerpání ustane, pak ...

Buďme ale optimisty. Vždyť všechny tři problémy mají jedno společné řešení.
Pouze odpovědnou ochranou prameniště všemi stranami, počínaje námi tetčickými a vůbec všemi, co tu vodu pijeme, a konče těmi, kteří ji sice nepijí, ale o ní rozhodují, se podaří stávající, vcelku dobrý stav, udržet co nejdéle.

9. března 2008
Ing. Josef Dvořák

Psáno pro Tetčický zpravodaj

... To je on, zatím tiše a trpělivě čekající vrt HV2 : " Však moje doba přijde !! "

Zpět